- SOLUS
- SOLUSuntis, Siciliae oppid. inter Eleutherum amnem et Thermas Himerenses, teste Ptol. apud quem Ο᾿λουλὶς corrupte scribitur. Hodie Solanto. Graecis olim Σολόεις, et contracte Σολοῦς, Romanis Soluntum et Solentum; quemadmodum in Italiâ Γ῾δρόεις, sive Γ῾δροῦς, Hydruntum et Hydrentum; Πυξόεις, sive Πυξοῦς, Pyxuntum, sive Pyxentum. Oppidani Σολούντιοι, et Σολουντῖνοι. Apud Stephani Epitomatorem ita legitur: Σόλοι, Κιλικίας πόλις, ἡνῦν Πομπηΐου πόλις. Ε᾿καταῖος Α᾿σία, κέκληται δὲ ἀπὸ Σόλωνος, ὡς Ε᾿υφορίων, ἀνεκτίςθη ὑπὸ Πομπηΐου, καὶ μετωνομάςθη Πομπηϊούπολις: ὁ πολίτης, Σολἐυς, καὶ Σόλιος: τὸ θηλυκὸν Σολοῦντις, ὡς ἀπὸ τῆς Σολοῦς Σολοῦντος. Et sequenti mox dictione: Σολοῦς πόλις Κιλικίας, ὡς Ε῾καταῖος εν Ε᾿υρώπη: ενλήθηϚαν δὲ ἀπὸ Σολοῦντος κακοξένου, ὃν ἀνεῖλεν Η῾ρακλῆς: ὁ πολίτης, Σολούντιος, καὶ Σολουντῖνος, κατα τȏυ ν καὶ Σολουντινὶς, καὶ Σολουντιὰς, καὶ Σολουντίς. Apud Suidam etiam haec leguntur Σόλοι, Σικελίας πόλις καὶ Κύπρου. Posterioris autem saeculi Crammatici, sive horum exscriptores vocabula ea misere confuderunt, absurdasque ac miras inde Chimaeras fabricârunt. A Suidâ siquidem scriptum fuisse haud dubito: Σόλοι, πόλις Κιλικίας, etc. Apud Steph. vero sic legendum, Σολοῦς, πόλις Σικελίας, ὡς Ε῾καταῖος εν Εὐρώπη, κέκληται δὲ, etc. Plin. l. 3. c. 8. Oppida, Panormum, Solus, Himera cum fluvio. De antiquis huius oppid. incolis ita Thucydides, l. 6. Ω῎κουν δὲ καὶ Φοίνικες περὶ πᾶϚαν μὲν την Σικελίαν, ἐπειδὴ δὲ οἱ Ε῞λληνες πολλοὶ κατα θάλαςςαν ἐπεισέπλεον, ενλιπόντες τὰπλείω, Μοτύην καὶ Σολόεντα, καὶ Πάνερμον ἐγγὺς τȏυ Ε᾿λύμων συνοικίσαντες ενέμοντο. Nomen eius quod attinet, quia urbs in loco praerupto et confragoso condita fuerat, (teste Fazellô) ideo dicta est a Poenis selaim, h. e. rupes. unde Graecorum Σολόεις. Bochartus. Item Σολόεις, Libyae promuntor. λάσιον δένδρεϚι, in quo Neptuni templum. Hinc fuit in Hesychio: Σολουντὶς, ἄκρα, et Σολουέντιοι populi, quamvis utrumque ad meridiem iusto longius removeat. Apud Plinium Agrippa corrupte Surrentiam appellat, Verum nomen autem erat Solois ab hebraeo Gap desc: Hebrew h. e. rupes, uti supra ostensum. Nic. Lloydius.
Hofmann J. Lexicon universale. 1698.